Syndrom obstrukční spánkové apnoe

Anglicky: Obstructive sleep apnea syndrome (OSAS)

ICSD-3 klasifikace: Kategorie 2 – Poruchy dýchání vázané na spánek
MKN-10 klasifikace: G473 – Zástava dýchání ve spánku (apnoe)

Upozornění: Následující text je primárně určen pro laickou veřejnost, případně pro odborníky ve zdravotnictví se zájmem o základy spánkové medicíny.

Základní přehled

Syndrom obstrukční spánkové apnoe (ang.zkratka OSAS) je soubor příznaků vyvolaných v důsledku opakovaných dechových zástav (apnoí) či výrazných omezení dýchání (hypopnoí) během spánku. Onemocnění je chronické a má tendenci ke zhoršení s narůstajícím věkem a obezitou. Léčba je režimová, operační, mechanická či ventilační. Její volba se odvíjí zejména od počtu apnoí a hypopnoí za hodinu spánku a klinických příznaků.

Podstata, příznaky a komplikace OSAS

Základem OSAS jsou opakované dechové epizody apnoí (zástava dechu) a hypopnoí (výrazné omezení dechu), které způsobují opakované poklesy hodnot kyslíku v krvi (desaturace). Minimální délka trvání apnoí/hypopnoí je 10 vteřin, maximální neomezená, nicméně obvyklá doba trvání je 20 až 40 vteřin. Tyto dechové události s poklesy okysličení krve vedou k opakovaným probouzecím reakcím se vzestupy tepové frekvence a krevního tlaku. Nedostatek kyslíku během desaturace způsobuje stres všem tkáním v organismu.

Příznaky OSAS se rozdělují na noční a denní. Noční příznaky obvykle pozorují partneři pacientů a sám pacient si jich nemusí být vůbec vědom. Denní příznaky jsou pozorovány jednak okolím pacienta a jednak pacientem samotným.

Noční příznaky OSAS:

  • Chrápání – často velmi intenzivní, na konci dechových událostí mívá explozivní charakter
  • Dechové zástavy (apnoe) – náhlá zástava dýchání během spánku, doba trvání od několika sekund po minutu a více
    Pozn.: hypopnoe pozorovatelné druhou osobou zpravidla nejsou
  • Pohybově neklidné spaní – časté změny polohy ve spánku
  • Lapání po dechu – probuzení se zalapáním po dechu či s pocitem dušnosti
  • Časté noční močení (nykturie) – opakované nutkání k močení během noci, v pokročilých případech až s pomočováním (enuréza)

Denní příznaky OSAS:

  • Pocit neosvěžujícího spánku – ráno po probuzení, pocit rozlámání a nevyspání
  • Nadměrná denní spavost – tendence k usínání během dne, zejména v pasivních klidových situacích (např.četba, porady, sledování TV), v pokročilých stavech až mikrospánky (s vysokým rizikem dopravních nehod či úrazů !!!)
  • Náladovost, depresivita, úzkost – způsobené nekvalitním spánkem a nevýkonností přes den, časté konflikty v rodině či v zaměstnání
  • Porucha koncentrace a narušení paměti – vlivem nekvalitního spánku narušení mechanismu vytváření paměťových stop, porucha koncentrace narušuje vnímání a ukládání informací

Neléčená OSAS snižuje kvalitu života pacienta ve všech oblastech. Jsou narušeny sociální a rodinné vztahy, je snížená pracovní i školní výkonnost, zvyšuje se riziko dopravních nehod i úrazů vlivem mikrospánků a poruchy koncentrace. Zcela zásadní jsou dlouhodobé zdravotní komplikace, mezi ty hlavní patří:

  • Vzestup krevního tlaku (arteriální hypertenze) – zprvu výskyt noční hypertenze a s pokračující OSAS i denní hypertenze
  • Porucha regulace krevního cukru (diabetes) – hormonální změny při neléčené OSAS a nekvalitním spánku vedou k nárustu obezity a rozvoji poruchy regulace krevního cukru
  • Poruchy srdečního rytmu (arytmie) – významnou komplikací jsou arytmie způsobené tkáňovým stresem z opakovaného nedostatku kyslíku, mezi nejrizikovější arytmie patří asystolie, AV blokády (AVB) a fibrilace síní (FiS)
  • Kardiovaskulární příhody – výsledkem uvedených komplikací je další stupeň komplikací a sice rozvoj aterosklerózy tepen s jejich postupným uzavíráním a vznikem infarktů (mozkové příhody – mrtvice, srdeční příhody – infarkty myokardu), v případě fibrilace síní je možná embolizace krevní sraženiny do vzdálených orgánových tepen, opět se vznikem infarktů v postiženém orgánu

Diagnostika OSAS

Pro stanovení diagnózy OSAS musí být splněna předepsaná kritéria dle ICSD-3 klasifikace. Ta rozděluje OSAS na lehkou, středně těžkou a těžkou podle počtu dechových událostí (apnoí a hypopnoí) za hodinu spánku (index AHI). Dechové události detekujeme pomocí přístrojového vyšetření během spánku – limitovanou polygrafií (PG) nebo polysomnografií (PSG) – více o těchto metodách zde.

  • Lehká OSAS má AHI 5-15 za hodinu spánku a pacient musí vykazovat klinické příznaky, riziko zdravotních komplikací je malé
  • Středně těžká OSAS má AHI 15-30 za hodinu spánku a pacient nemusí vykazovat klinické příznaky, tato tíže je spojena s vyšším rizikem zdravotních komplikací
  • Těžká OSAS má AHI více než 30 za hodinu spánku a pacient nemusí vykazovat klinické příznaky, tato tíže je spojena s vysokým rizikem zdravotních komplikací
Záznam z limitovaného polygrafu: opakované obstrukční apnoické pauzy (OA) s následnými poklesy okysličení krve (desat)

Příčiny a způsoby léčby OSAS

Důvody vzniku onemocnění jsou rozličné a obecně je lze rozdělit na strukturální (anatomické) a funkční (neanatomické).

Mezi strukturální patří anatomické odchylky v průběhu horních cest dýchacích (např.vyklenutí nosní přepážky, nosní polypy, zvětšené mandle…) či abnormity tvaru lebky (např.abnormity horní či dolní čelisti) podmiňující zúžení horních cest dýchacích proti průměrné populaci. Významnou roli hrají genetické faktory podmiňující tvarování a vlastnosti tvrdých i měkkých tkání obličejové části hlavy a krku. Kromě anatomických abnormit je nejvýznamnějším strukturálním rizikovým faktorem obezita s ukládáním tuku do tkání v oblasti krku (zejména u mužů). Výsledkem je krátký a široký krk, kdy obvod krku nejlépe odpovídá riziku a tíži OSAS.

Funkční poruchy zahrnují abnormity regulace v oblasti dýchacích cest, dýchacích svalů a centra dýchání v mozku. Tyto změny jsou vyvolány rozličnými příčinami, od specifických onemocnění typu kmenové mozkové příhody, po užívání rizikové medikace (zejména benzodiazepinů, opioidů a myorelaxancií) či návykových látek (kouření, alkohol, drogy).

Režimová léčba

Základem režimové léčby je dodržování zásad pravidel spánkové medicíny (zde). V případě obezity je na místě postupná redukce hmotnosti do optimálních hodnot za kontroly odborníkem na dietologii či obezitologii. V rámci režimových pravidel je nutná revize chronické medikace, která snižuje napětí svalů během spánku (např.benzodiazepiny, myorelaxancia) s posouzením nezbytnosti jejího užívání.

Chirurgická léčba

V případě anatomické abnormality v oblasti horních cest dýchacích je možný korekční chirurgický výkon v rámci specializace oboru ORL nebo stomatochirurgie. U prostého chrápání (po vyloučení spánkové apnoe) existují korekční výkony v různých etážích horních cest dýchacích, které omezují nebo eliminují tento nepříjemný zvuk.

Mechanická léčba

Mechanická léčba spočívá v předsunutí dolní čelisti během spánku pomocí ortodontického aparátku (mandibulární protraktor). Tímto mechanismem je rozšířen prostor v hltanu a snižuje se četnost spánkových apnoí a někdy je zmírněno i chrápání.

Ventilační léčba

Léčba pomocí ventilace s pozitivním přetlakem je určena pro pacienty s počtem dechových událostí nad 15 za hodinu (tj.AHI 15 a více). U těchto pacientů dochází při optimálním nastavení léčby k úplnému odstranění všech dechových událostí během spánku a to včetně chrápání. Více o ventilační léčbě zde.